Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Zastoupení Libereckého kraje v EU

Horizont 2020

Horizont 2020 - rámcový program pro výzkum a inovace

Popis, cíle:

Program klade velký důraz na podporu inovací malých a středních podniků, společenské problémy a odstraňování nedostatečného propojení výzkumu a trhu.

Rozpočet: 74,317 mld.€

  1. Vynikající věda: 23,58 mld.€
  2. Vedoucí postavení průmyslu: 16,42 mld. €
  3. Společenské výzvy: 28,63 mld. €
  4. Šíření excelence a rozšiřování účasti:
    0,79 mld.€
  5. Věda se společností a pro společnost:
    0,45 mld.€
  6. Evropský inovační a technologický institut:
    2,62 mld. €
  7. Nejaderné přímé akce: 1,84 mld. €

Horizont 2020 je málo administrativně náročný.

  • Bez ohledu na typ instituce a aktivity realizované v projektu je základní míra stanovena ve výši až 100 % celkových nákladů (tzv. Research and Innovati­on Actions, RIA).
  • U projektů blízkých trhu (tzv. Innovation Action, IA) je avizovaných až 70 % (pro neziskové subjekty je financování IA až do výše 100 %).
  • Úhrada režijních nákladů je pro všechny jednotná, a to ve výši 25 % z pří­mých nákladů.
  • Pro neplátce je DPH uznatelný náklad projektu.
  • Neziskové subjekty mohou nárokovat v rámci osobních nákladů tzv. ad­ditional remuneration, a to až do výše 8 tisíc EUR ročně na osobu.

Užitečné odkazy:

 

Žadatelé:

Program Horizont 2020 je otevřen všem zájemcům z oblasti výzkumu, vývoje a inovací.

Cílovou skupinou jsou:

  • výzkum­ní pracovníci (výzkumníci pra­cující na univerzitách, ve výzkumných ústavech nebo v průmyslových firmách,
  • podniky a firmy, které mohou v programu Horizont 2020 najít nástroj pro financování aktivit v oblasti špičkového výzkumu a techno­logií.
  • nevládní a neziskové organizace
  • občan­ská sdružení
  • asociace sdružující zájmové skupiny v různých oblas­tech výzkumu a průmyslu.

Průběh:

Návrhy projektů se podávají do otevře­ných výzev, vycházejících z pracovního. Zpravidla se jedná o projekty spolupráce (mezinárodní konsorcium řešitelů, přičemž minimální pod­mínkou jsou 3 subjekty z 3 různých členských států EU nebo zemí asociovaných k programu). Výzvy na předkládání návrhů projektů a veškerá relevantní dokumentace jsou zveřejňovány na Portálu pro účastníky (Participant Portal).

Doba do udělení grantu žadateli (time to grant) je nyní pevně stanovena na 8 měsíců od data uzávěrky příslušné výzvy.

 Horizont 2020 rovněž podpoří výrazněji než doposud interdisciplina­ritu projektů, tj. propojování více výzkumných oblastí do společných projektů.

 

Hlavní charakteristiky:

  • Jednotný soubor pravidel pro všechny účastníky
  • Méně byrokracie a jednotné kontaktní místo (tzv. Portál pro účastníky)
  • Méně administrativy při přípravě návrhu
  • Přiměřené kontroly a audity
  • Více příležitostí pro mladé nadějné výzkumníky
  • Propojenost od výzkumu až po uvedení na trh a komercializaci
  • Cílená podpora malého a středního podnikání
  • Důraz na vytváření podnikatelských příležitostí

Aktivity:

1 Vynikající věda

Podpora excelentního základního výzkumu a vytváření podmínek pro jeho realizaci. V centru pozornosti jsou:

  • Excelentní projekty hraničního výzkumu (blue sky research)
  • Vývoj nových průlomových technologií
  • Mobilita výzkumných pracovníků
  • Podpora špičkové výzkumné infrastruktury

1.1 Evropská rada pro výzkum (ERC)

Financuje výzkumné projekty, které sahají za hranice stávajícího poznání a to napříč všemi vědními obory. Podpora se týká jednotlivých řešitelů a jejich výzkumných týmů (nikoliv velkých konsorcií). Hostující instituce grantu ERC se musí nacházet v členském státě EU (nebo v zemi asociované k programu). Příjemce může pocházet z jakékoliv země světa.

Granty:

  • Starting grants
    Pod­pora nezávislé kariéry vynikajících začínajících vědců ve fázi vytváření vlastních výzkumných týmů nebo programů.
    Žadateli mohou být vý­zkumníci, kteří získali titul Ph.D. v rozmezí 2 až 7 let před zveřejněním výzvy pro podávání návrhů projektů.
  • Consolidator Grants
    Zaměřují se na podporu začínajících vědců ve stadiu stabiliza­ce jejich výzkumných týmů a skupin.
    Žadateli mohou být výzkumníci, kteří získali titul Ph.D. v rozmezí 7 až 12 let před zveřejněním výzvy pro podávání návrhů projektů
  • Advanced Grants
    Jsou určeny etablova­ným zkušeným vědcům, kteří za dobu své ka­riéry dosáhli vynikajících výsledků, a kteří pro­kazatelně ovlivnili daný obor v mezinárodním měřítku.
  • Synergy Grants
    Podpoření sku­piny 2–4 hlavních řešitelů a jejich týmů při spo­lečných projektech hraničního výzkumu, který má většinou interdisciplinární povahu.
  • Proof of Concept
    Dodatečná pod­pora menšího rozsahu, o kterou mohou žá­dat pouze řešitelé grantů ERC.
    Financování je určeno na překlenutí období mezi získáním nových poznatků a jejich dalším využitím a komercializací.

 

1.2 Budoucí a vznikající technologie (FET)

Prověření zcela nových riskantních nápadů, testovaných v malém měřítku, budová­ní nových výzkumných společenství a iniciativ s ambiciózními cíli v nově vznikajících oblastech výzkumu. Projekty jsou zaměřené na technolo­gie bez omezení oboru a výzkumné oblasti

Granty:

  • Open
    Podpora neotřelých nápadů. Výzkumné projekty zaměřené na objevování a zkoumání nových myšlenek při vývoji průlomových technologií.
  • Proactive
    Pokročilejší fáze FET Open, rozvíjí slibná témata a vznikající výzkumné komunity.
  • Flagship
    dlouhodobá strate­gická mezioborová partnerství v klíčových tech­nologických oblastech společenských výzev

1.3 Akce Marie Sklodowska-Curie (MSCA)

Akcentuje rozvoj lidských zdrojů ve vědě a výzkumu, a to:

  • posílením mo­bility,
  • podporou vzdělávání a profesního růstu výzkumných pracovníků.

Napomáhá:

  • propojování akademické sféry a průmyslu,
  • sdí­lení a získávání nových zkušeností

Granty:

Podporují:

  • všechny vědní obory a různá témata
  • Začínající výzkumné pracovníky, kteří ještě nemají titul Ph.D. a jejich výzkumná praxe je kratší než 4 roky
  • Zkušení výzkumné pracovnky, kteří mají minimálně 4 roky výzkumné praxe nebo titul Ph.D.

Důležitou podmínkou účasti je mezinárodní mobilita (výzkumní pracovníci nemohou získat finanční prostřed­ky na vědecko-výzkumné pobyty v zemích, ve kterých dlouhodobě žijí)

Grantové schéma:

  • Innovative training networks (ITN)
    pod­pora doktorandů a mladých vědců s cílem usnadnit jim uplatnění na trhu po ukončení studia Ph.D.  
  • Individual Fellowship (IF)
    zaměření na dal­ší vzdělávání a profesní růst výzkumných pracov­níků, mezinárodní a mezisektorovou mobilitu
  • Research and Innovation Staff Exchange (RISE)
    krátkodobé pobyty a výměny pra­covníků na všech kariérních stupních
  • COFUND
    podpora regionálních, národních a mezinárodních programů, mobilit a školení

 

1.4 Evropské výzkumné infrastruktury (RIs)

  • Rozvoj evropských RIs do roku 2020 a v dal­ším období: jedná se o podporu nových RIs světové úrovně, a to ve fázi přípravné, zaváděcí a provozní, včetně podpory pro­jektových studií. Dále bude podpořeno ote­vírání a integrace stávajících národních a re­gionálních RIs evropského významu a rozvoj a provoz elektronických RIs založených na ICT (e-infrastruktury).
  • Podpora inovačního potenciálu RIs a jejich lidského kapitálu: jedná se zvláště o pod­poru partnerství s průmyslem, veřejných zakázek v předkomerční fázi, využívání RIs průmyslem a začleňování RIs do místních, regionálních a světových inovačních eko­systémů. V oblasti lidského kapitálu jde o odbornou přípravu pracovníků a výměnu pracovníků a osvědčených postupů v klíčo­vých disciplínách, včetně vzniku zvláštních vzdělávacích programů.
  • Posílení evropské politiky v oblasti RIs a me­zinárodní spolupráce: nutné je plně využít součinnosti národních a evropských inicia­tiv a expertních poradních skupin (ESFRI, e-IRG, EIROForum). Podpora bude dále poskytnuta strategické mezinárodní spolu­práci evropských RIs s jejich světovými pro­tějšky a koordinaci s OSN i OECD.

2 Vedoucí postavení průmyslu

Zlepšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu především prostřednictví průlomových technologií a podpory financování výzkumu v průmyslu a malých a středních podnicích

2.1 Základní a průmyslové technologie

Průlomové a průmyslové technologie v oblastech:

  • Informační a komunikační technologie
  • Nanotechnologie
  • Vyspělé materiály
  • Biotechnologie
  • Vyspělá výroba a zpracování
  • Vesmír

 

2.2 Inovace v malých a středních podnicích

Výzkum a inovace v MSP hrají klíčovou roli

při zvyšování konkurenceschopnosti, podpoře

hospodářského růstu a tvorbě pracovních míst.

Cílem programu H2020 je dosažení lepšího přístupu MSP k inovacím tak, aby mohly úspěšně

konkurovat na globálním trhu. Jsou nastoleny

pevné vazby s politikami EU pro jednotlivá odvětví, zejména s programem pro konkurenceschopnost podniků a MSP (COSME) a s fondy politiky soudržnosti, aby byla zajištěna synergie a koherentní přístup. Nově je zřízen specializovaný nástroj, tzv. SME Instrument, který je výslovně určen inovativním malým a středním

podnikům, a to v rámci všech společenských

výzev a základních a průmyslových technologií

(primárně se provádí prostřednictvím trvale

otevřené výzvy k předkládání návrhů). Nástroj

zahrnuje tři fáze pokrývající celý inovační cyklus:

posouzení koncepce a proveditelnosti;

výzkum a vývoj, demonstrace, tržní replikace;

a obchodní využití.

2.3 Přístup k rizikovému financování

Podpora přístupu k rizikovému financování je realizována zřízením dvou nástrojů – kapitálo­vého a dluhového, které se skládají z různých specializovaných částí a jsou oba určené ma­lým a středním podnikům. Jak kapitálový, tak i dluhový nástroj jsou prováděny ve vzájemné provázanosti s programem COSME a posky­tují kapitál a dluhové financování na podporu výzkumu a inovací a růstu malých a středních podniků. Tuto podporu je možné dále doplnit o financování ze specializovaných iniciativ člen­ských států nebo konkrétních regionů, které jim bylo přiděleno z evropských strukturálních a investičních fondů.

Dluhové financování: poskytovány jsou:

  • úvěry jednotlivým příjemcům na investice do výzkumu a inovací;
  • záruky (protizáruky) finančním zprostředkovatelům poskytujícím úvěry příjemcům;
  • kombinace úvěrů a záruk (protizáruk); a záruky nebo protizáruky v rámci vnitrostátních nebo regionálních systémů dluhového financování.

Možné jsou rovněž:

  • zvýhodněné půjčky,
  • podří­zené úvěry,
  • účastnické úvěry,
  • leasingové úvěry a
  • sekuritizace a konvertibilní dluhopisy.

 

Kapitálové financování: zaměří se na fondy rizikového kapitálu v počáteční fázi a na veřej­né a soukromé fondy fondů a bude poskytovat jednotlivým portfoliovým podnikům rizikový nebo mezaninový kapitál. Dále je poskytová­na podpora tzv. „byznys andělům“ a dalším možným subjektům, či investice pro expanzivní a růstovou fázi.

 

3 Společenské výzvy

Podpora výzkumu směřujícího k řešení zásadních otázek a problémů, s nimiž se potýká evropská společnost. Zaměření především na pilotní a ukázkové projekty.

3.1 Zdraví, demografická změna a dobré životní podmínky

 

Důraz je kladen na personalizovanou medicínu.

Společenská výzva v oblasti zdraví se zaměřuje na řešení problémů souvisejících s:

  • chápáním zdraví,
  • dobrých životních podmínek
  • prevenci onemocnění,
  • léčbu a zvládání nemocí,
  • aktivní stárnutí a
  • vlastní péči o zdraví,
  • metody a údaje
  • poskytování zdravotní a integrované péče.

 

3.2 Potravinová bezpečnost, udržitelné zemědělství a lesní hospodářství, mořský a námořní výzkum a výzkum vnitrozemských vod a biohospodářství

 

Tato oblast se zaměřuje zejména na:

  • proble­matiku udržitelného zemědělství a lesního hospodářství v návaznosti, mimo jiné, na změ­nu klimatu,
  • udržitelné a konkurenceschopné zemědělsko-potravinářské odvětví pro bez­pečnou a zdravou stravu,
  • využití potenciálu vodních zdrojů (včetně rybolovu),
  • udržitelná a konkurenceschopná biologická průmyslová odvětví a
  • podporu rozvoje evropského biohos­podářství a
  • prolínání mořského a námořního výzkumu.

 

3.3 Zajištěná čistá a účinná energie

Oblast energetiky a využívání energií se za­měřuje na:

  • snížení spotřeby energie a uhlíkové stopy prostřednictvím inteligentního a udržitel­ného využívání energie (včetně podpory chyt­rých evropských měst a komunit),
  • zásobování levnou elektřinou s nízkými emisemi uhlíku,
  • al­ternativní paliva
  • mobilní zdroje energie.

Dále je podporována jednotná:

  • inteligentní evropská elektrická soustava,
  • nové znalosti a technologie (včetně rozhodování a zapojování veřejnos­ti)
  • přijetí energetických inovací na trhu.

 

3.4 Inteligentní, ekologická a integrovaná doprava

Podporována je:

  • doprava efektivně využívající zdroje, která respektuje životní prostředí (za­hrnuje vozidla, plavidla i letadla),
  • lepší mobilita,
  • menší přetížení,
  • větší bezpečnost a ochrana včetně nákladní dopravy a logistiky (především prostřednictvím inteligentních do­pravních aplikací a systémů řízení).

Snahou je také:

  • zajistit globální vedoucí postavení evrop­ského odvětví dopravy (např. inovativní do­pravní systémy budoucnosti),
  • podpořit socio­ekonomický a behaviorální výzkum a činnosti pro tvorbu politik zaměřené na budoucí vývoj při zohlednění územních, socioekonomických a širších společenských aspektů dopravy.

 

      

3.5 Činnost v oblasti klimatu a životního prostředí, účinné využívání zdrojů a surovin

Podpora směřuje do oblastí boje proti změně klimatu a přizpůsobení se této změně včetně:

  • spolehlivých odhadů,
  • ochrany životního pro­středí,
  • udržitelného hospodaření s přírodní­mi zdroji, vodou, biologickou rozmanitostí a ekosystémy a
  • zajištění udržitelných dodávek neenergetických a nezemědělských surovin.

Stěžejním tématem je také:

  • usnadnění pře­chodu na zelenou ekonomiku a společnost prostřednictvím ekologických inovací,
  • vývoje komplexních a dlouhodobých globálních sys­témů pro monitorování životního prostředí a environmentálních informačních systémů, a v neposlední řadě kulturního dědictví.

 

3.6 Evropa v měnícím se světě – inovativní a přemýšlející společnosti podporující začlenění

 

Jedná se v podstatě o podporu v oblasti společen­ských a humanitních věd (SSH) a zahrnuty jsou činnosti výzkumu a inovací přispívající k tomu, aby společnosti byly více inovativní a podporo­valy začlenění. Nutné je pochopit a analyzovat příležitosti, rizika a výzvy, které s sebou přináší vytváření jednotnější Evropy, a podpořit posta­vení Evropy jako celosvětového aktéra (zejména v oblasti lidských práv a globální spravedlnosti). V rámci přemýšlivých společností se jedná o kul­turní dědictví a evropskou identitu, konkrétně:

  • rozmanitost,
  • vzájemné působení kultur,
  • evropské archivní, muzejní či knihovní sbírky včetně jejich digitali­zace,
  • historie,
  • literatura,
  • umění,
  • filozofie a ná­boženství,
  • socioekonomická a kulturní propojení

mezi Evropou a dalšími regiony světa a posou­zení možnosti lepších mezikulturních výměn a dialogů.

3.7 Zabezpečené společnosti – ochrana svobody a bezpečnosti Evropy a jejích občanů

 

Tato oblast reflektuje celou řadu bezpečnost­ních hrozeb a výzev, jako je trestná činnost, terorismus či rozsáhlé mimořádné situace v dů­sledku člověkem způsobených nebo přírodních pohrom. Tyto hrozby a výzvy často přesahují hranice jednotlivých států, proto je koordina­ce jejich základním prvkem. Konkrétně se jed­ná o boj proti trestné činnosti, nedovolenému obchodu a terorismu, ochranu kritických infra­struktur, zásobovacích řetězců a druhů dopra­vy, posílení bezpečnosti prostřednictvím správy hranic, zlepšení kybernetické bezpečnosti, zvý­šení odolnosti Evropy vůči krizím a pohromám, zajištění soukromí a svobody (včetně internetu), zlepšení normalizace a interoperability systémů a podporu vnějších bezpečnostních politik EU. Činnosti se zaměřují výlučně na civilní aplikace.

 

4 Šíření excelence a rozšiřování účasti

Využití potenciálu základny evropských talentů a zajištění maximalizace a rozšíření přínosů inovačního hospodářství.

 

Cílem je plně využívat potenciálu evropské zá­kladny talentů a zajistit, aby přínosy inovační ekonomiky byly maximalizovány a rovnoměrně rozděleny po celé EU v souladu se zásadou ex­celence. Jelikož stále v Evropě existují značné rozdíly ve výkonnosti v oblasti výzkumu a ino­vací, jsou pro jejich odstraňování nutná kon­krétní opatření, zaměřující se na uvolňování excelentních a inovačních kapacit (jsou odlišná od těch, která jsou k dispozici ve strukturálních a investičních fondech, nicméně se mohou vzá­jemně vhodně doplňovat).

 

Teaming představuje spolupráci vynikajících výzkumných institucí a z hlediska výzkumu, vývoje a inovací málo výkonných regionů: cílem je vytváření nových (nebo výrazná mo­dernizace stávajících) center excelence v člen­ských státech a regionech vyznačujících se nízkou výkonností z hlediska výzkumu, vývoje a inovací. Projekty mají přípravnou (podmín­kou je obchodní plán a očekává se rovněž závazek ze strany přijímajícího regionu nebo členského státu) a realizační fázi.

 

Twinning výzkumných institucí má snahu výrazně posílit vymezenou oblast výzkumu ve vznikající instituci, a to za pomoci propojení s minimálně dvěma institucemi, které v dané oblasti zastávají vedoucí postavení v mezi­národním měřítku. Jedná se např. o:

  • výměny pracovníků,
  • návštěvy odborníků,
  • krátkodo­bou odbornou přípravu na místě
  • virtu­ální odbornou přípravu,
  • semináře,
  • účast na konferencích,
  • organizaci společných činností typu letních škol či činností v oblasti šíření informací.

 

ERA Chairs se zaměřují na vytvoření „spe­cializovaných vědeckých míst Evropského výzkumného prostoru“ k přilákání vynikají­cích akademických pracovníků do institucí s jednoznačným potenciálem k excelenci ve výzkumu s cílem pomoci tento potenciál plně využít, a vytvořit tak rovné podmínky pro vý­zkum a inovace.

Zahrnuta je institucionální podpora pro vytváření konkurenceschopné­ho výzkumného prostředí a rámcových pod­mínek, jež jsou nezbytné pro přilákání, udr­žení

 

5 Věda se společností a pro společnost

Navázání na účinnou spolupráci mezi vědou a společností. Získávání nových talentů pro vědu. Propojování vědecké excelence se sociálním povědomím a odpovědností

 

Snahou je rozvíjet dialog a aktivní spolupráci mezi vědou a společností, a to prostřednictvím následujících činností:

 

 

 

  • zvýšení přitažlivosti vědeckých a technických

profesí pro mladé studenty a posílení dlou­hodobé spolupráce mezi školami, výzkum­nými institucemi, průmyslovými organiza­cemi a organizacemi občanské společnosti

  • prosazování rovnosti žen a mužů, zejména podporou strukturálních změn v organizaci výzkumných institucí a v obsahu a návrhu výzkumných činností
  • zapojení společnosti do problematiky, po­litik a činností vědy a inovací (např. spole­čenská přijatelnost nanotechnologií)
  • rozvoj dostupnosti a využívání výsledků výzkumu financovaného z veřejných pro­středků
  • odpovědný výzkum a inovace a podpora etického rámce pro výzkum a inovace
  • zlepšení úrovně poznatků o zprostřed­kovávání informací o vědě, s cílem zvýšit kvalitu a efektivnost vzájemné spolupráce vědců, hromadných sdělovacích prostřed­ků a veřejnosti (popularizační aktivity a tzv. „soft“ aktivity).

 

6 Nejaderné přímé akce Společného výzkumného střediska EK (JRC)

Zajištění poskytování vědecké a technické podpory při tvorbě evropských výzkumných politik.

Společné výzkumné středisko přispěje k obec­nému cíli a prioritám uvedeným v programu Horizont 2020 poskytováním vědecké a tech­nické podpory politikám EU, případně ve spo­lupráci s příslušnými zúčastněnými stranami podílejícími se na výzkumu na vnitrostátní a regionální úrovni. Činnosti JRC jsou prováděny s ohledem na příslušné iniciativy na úrovni regionů, členských států nebo Unie a v rámci perspektivy utváření Evropského výzkumného prostoru. V zájmu poskytování lepších služeb pro tvorbu politik bude JRC dále rozvíjet své kapacity v oblasti analýz, modelování, výhle­dových studií a posuzování dopadů.

JRC rovněž zajistí vědeckou spolupráci s hlav­ními mezinárodními organizacemi a se třetími zeměmi (například s orgány OSN, OECD, USA, Japonskem, Ruskem, Čínou, Brazílií či Indií) v oblastech, které mají silný globální rozměr, jako je změna klimatu, zajišťování potravin nebo nanotechnologie, přičemž tato spolu­práce bude úzce koordinována s činnostmi EU a jejích členských států.

 

 

6 Evropský inovační a technologický institut (EIT)

EIT byl založen v roce 2008 a sídlí v maďarské Budapešti. Vznik tohoto institutu od počátku odrážel snahu EU vytvořit organizaci, jež by mohla konkurovat nejvýznamnějším hráčům na globálním vědecko-výzkumném, vzdělá­vacím a inovačním poli, jako je např. Massa­chusettský technologický institut v USA (MIT). Tzv. „inovační továrny“ (Knowledge and Inno­vation Communities, KICs), jež dosud vznikly, představují operativní nástroj EIT. V současné době existují tři:

  • v oblasti změn klimatu (Cli­mate-KIC),
  • energetiky (KIC InnoEnergy) a
  • in­formačních a komunikačních technologií (EIT ICT Labs).

 

Jde o samostatné právní subjekty, které získávají financování především z pří­spěvků od svých členů; EIT poskytuje na fun­gování KICs ze svého rozpočtu pouze jednu čtvrtinu požadovaných prostředků. Partneři KICs však nemohou vždy počítat s deklaro­vanou finanční podporou EK (nejde o nový finanční nástroj). EIT tak reprezentuje snahu EK zvýšit tzv. pákový efekt na podporu inovací v Evropě a aktivovat národní a regionální po­skytovatele finančních prostředků.

V Horizontu 2020 bude postupně v letech 2014–2018 podpořen vznik dalších KICs, a to v oblasti:

  • zdraví (Innovation for healthy living and active ageing),
  • surovin (Raw materials – sustainable exploration, extraction, pro­cessing and recycling), výrobního průmyslu (Added-value manufacturing),
  • potravin (Fo­od4Future – sustainable supply chain from resources to consumers) a
  • městské mobility (Urban mobility).

Zdroj: Evropské programy na podporu výzkumu, vývoje a inovací, podnikání, infrastruktury a odborného vzdělávání v letech 2014-2020: inspirace pro podnikavé. [Praha: Technologické centrum AV ČR], 2014, 51 s. ISBN 978-80-86794-45-7.

CZELO a CEBRE